Úvodní stránka>Pohledávky>Advokátní služby>Zajištění pohledávek>

Způsoby zajištění pohledávek

 
 Vhodná úprava smluv na ochranu věřitelů a případně snazší vymožitelnost v případě, že dlužník neplatí. Důležité je zvolit kvalitní a odpovídající smluvní zajištění závazku. Po konzultaci s klientem jsme schopni protřednictvím spolupracující advokátní kanceláře poradit s volbou vhodného způsobu zajištění a případně i zajistit sepis:

  • zástavních smluv jejichž předmětem je dohoda mezi dlužníkem a věřitel o tom, že závazek dlužnáíka bude v případě jeho neplnění zajištěn zástavním právem k movité nebo nemovité    věci (zde zároveň se zápisem zástavního práva do katastru nemovitostí)
  • směnky všech druhů
  • smluvních ujednání, které zajišťují plnění závazku: např. dohoda o msluvní pokutě, zadržovacím právu, ručitelský závazek atd.
  • rozhodčích doložek do obchodních smluv, které stanoví působnost vhodně zvolených rozhodčích soudů nebo rozhodců – rychlejší dosažení pravomocného a vykonatelného exekučního titulu
  • notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, který je jedním z nejlepších zajištění pohledávky, výrazně přispívá k rychlosti exekuce.

Uznání závazku dlužníkem


Uznání závazku je nejsnadnějším způsobem, jakým věřitel právně zajistí svou pohledávku. Uznání závazku může mít i rozhodující význam v případě, že věřitel počítá s právním vymáháním své pohledávky, ale má pochybnosti, jestli bude v příp. soudním řízení schopen prokázat, že jeho pohledávka skutečně vznikla (např. dojde ke ztrátě dodacích listů, dokládajících převzetí zboží).
Podstata uznání závazku spočívá v prohlášení dlužníka, kterým potvrzuje věřiteli, že svůj závazek uznává. Tím, že dlužník svůj závazek v předepsané právní formě uzná, zakládá se právní domněnka, že závazek v době uznání existoval. Od uznání začíná také běžet nová promlčecí doba dle § 407 obch. Zák. v délce čtyř let ode dne tohoto uznání.
Ve vztazích mezi podnikateli při podnikatelské činnosti pro uznání závazku platí § 323 obch. Zák. Dle tohoto ustanovení musí uznání závazku splňovat:

  • uznání závazku musí být vždy písemné.
  • uznání závazku musí být patrné, o jaký závazek se jedná. (např. zaplacení kupní ceny z kupní smlouvy),
  • označení osoby věřitele a vyjádření vůle dlužníka, že závazek uznává.

Dle výkladu soudů také platí, že obdrží-li věřitel písemné prohlášení dlužníka, že dal příkaz k úhradě pohledávky bance, lze toto prohlášení považovat za písemné uznání závazku za předpokladu, že z obsahu tohoto prohlášení nebo z odkazu na fakturu, vyúčtování, upomínku apod. bude zřejmé, jaký určitý závazek se uznává.
Za uznání závazku je možné pokládat sdělení dlužníka o tom, že dává příkaz, aby vyúčtovaná částka byla zaplacena v určitý den, a ve sdělení zároveň uvede, že úhrada nemohla být provedena včas pro nedostatek finančních prostředků na běžném účtu.
Obchodní zákoník neukládá dlužníkovi povinnost uznat závazek, tj. pokud dlužník odmítne závazek uznat, nejedná se o porušení žádné právní povinnosti.
Uznání závazku ze své podstaty umožňuje upravit obchodní vztah mezi věřitelem a dlužníkem tak, aby nedošlo k jeho podstatnému narušení. Uznání závazku může obsahovat také platební kalendář.

Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti


Specifickým druhem notářského zápisu je takový, který obsahuje souhlas dlužníka k přímé vykonatelnosti v zápise obsaženého jeho závazku. Takový zápis je exekučním titulem a věřitel se v případě nesplnění závazku nemusí obracet na soud s žalobou, ale rovnou s návrhem na výkon rozhodnutí nebo na provedení exekuce soudním exekutorem.
Jde o notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, a zároveň v ní svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.
Dohoda obsahuje označení osoby povinné i oprávněné, skutečnosti, na nichž se pohledávka či jiný nárok zakládá (zaplacení kupní ceny, náhrada škody apod.), předmět plnění, dobu plnění a prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu. V dohodě mohou být uvedeny podmínky či vzájemné povinnosti oprávněného, na jejichž splnění je poskytnutí plnění vázáno.
Uznání závazku formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti poskytuje věřiteli vysokou právní jistotu a zároveň mu zaručuje velmi výhodné postavení při případném soudním vymáhání splatné pohledávky, která je takto zajištěna.
Uznání závazku formou notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti je vykonatelným titulem. Tj. věřitel nemusí absolvovat zdlouhavé soudní řízení, ale může rovnou přikročit "k výkonu rozhodnutí". Zvláště v dnešní době, kdy byl do českého právního řádu zařazen institut soukromých exekutorů umožňuje tato forma zajištění závazku, pokud není možné uzavřít přímo např. zástavní smlouvu nebo smlouvu o zajišťovacím převodu práva, relativně účinný způsob uhrazení pohledávky


Směnka


Směnka může sloužit i jako zajištění peněžitého závazku a je možno ji uplatnit poté, co povinnost na základě původního peněžitého závazku nebyla splněna.
V praxi dnes asi pravděpodobně převažuje zajišťovací funkce směnky. Směnka, která plní funkci zajišťovací, je vlastně dalším peněžním závazkem, ale samotné vystavení směnky dlužníkem v případě, že dlužník nemá dostatečné finanční prostředky, okamžité uspokojení jeho věřiteli nepřinese.
Majitel takové zajišťovací směnky, představující určitou peněžitou pohledávku, buď takovou směnku vymáhá, nebo ji prodá a získá prodejem určité finanční prostředky. Tuto funkci plní směnka tehdy, kdy je vydána pro případ, že dlužník svoji povinnost z mimosměnečného vztahu (např. kupní smlouvy) řádně nesplní. Oba vztahy, tzn. mimosměnečný vztah a směnečný vztah, existují vedle sebe, mají samostatný a na sobě nezávislý režim.
K uplatnění směnky, na rozdíl od výše uvedeného případu, kdy směnka plní platební funkci, může dojít zpravidla tehdy, když se dlužník dostane do prodlení s plněním zajištěného mimosměnečného vztahu, a věřitel tak může směnku uplatnit k uhrazení své pohledávky.

Výhody a nevýhody směnek

  • Výhoda: směnku lze uplatnit samostatně bez jiného právního důvodu.
  • Nevýhoda: požadavky na formu a obsah směnek.

Výhodou směnek je zejména to, že jsou nesporným závazkem, což znamená, že kdo má v dispozici originální směnku a legitimuje se jako její oprávněný majitel, platí, že prokázal své právo na její zaplacení dostatečně; dlužník, který se hodlá své povinnosti směnku zaplatit bránit, pak musí své důvody obrany nejen tvrdit, ale i prokázat.
Nevýhodou směnek je to, že musí být vystavena v zákonem předepsané formě se stanoveným obsahem a pokud některá z jejich podstatných náležitostí chybí, pak se jedná o směnku neplatnou (viz dále).


Směnka jako cenný papír s předepsaným obsahem a formou


Jedná se vlastně o bezpodmínečný slib osobě na směnce uvedené uhradit v určité době na určitém místě uvedenou finanční částku.
V případě, že výstavce bezpodmínečně slibuje osobě ve směnce uvedené, že ji zaplatí v určité době na určeném místě určitou finanční sumu, se jedná o směnku vlastní, tedy určitou formu dlužnického prohlášení.
V případě, že výstavce bezpodmínečně přikazuje třetí osobě, aby osobě ve směnce uvedené finanční sumu v určitém okamžiku a na určitém místě směnku uhradila, se jedná o směnku cizí (třetí osoba, která má směnku proplatit, může být např. banka, u které má výstavce směnky bankovní účet). Výstavce směnky cizí je vlastně dlužníkem majitele směnky a zároveň věřitelem např. u příslušného peněžního ústavu, kde má veden účet. Vydáním cizí směnky se tak vlastně platební vztah zjednoduší na placení mezi věřitelem výstavce, tzn. majitelem směnky, a dlužníkem výstavce, tj. příslušným peněžním ústavem.

Základní náležitosti směnky

Označení, že jde o směnku, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, jméno toho, kdo má platit, údaj splatnosti, údaj místa, kde má být placeno, jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno, datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce.
K tomu, aby byla směnka platná a umožnila tak jejímu majiteli uplatnění příslušných práv na uhrazení konkrétní finanční částky, musí obsahovat některé základní náležitosti:

  • označení, že jde o směnku pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána
  • bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu
  • jméno toho, kdo má platit (směnečník)
  • údaj splatnosti
  • údaj místa, kde má být placeno
  • méno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (remitent)
  • datum a místo vystavení směnky
  • podpis výstavce

Směnka vlastní neobsahuje údaj o tom, kdo má platit (je to vždy osoba výstavce), ostatní náležitosti směnky cizí a směnky vlastní jsou stejné.
Pro platné vystavení směnky se nevyžaduje žádný speciální tiskopis ani úřední ověření podpisů. Směnka může být vystavena na listu jakéhokoli papíru nebo jiné hmoty. Může být napsána rukou, psacím strojem, nebo se může použít i předtištěných směnečných tiskopisů, které se doplní o předepsané údaje. Musí však vždy, až na některé drobné výjimky (např. v případě, kdy na směnce není uveden údaj o splatnosti, má se za to, že směnka je splatná při jejím předložení) obsahovat všechny výše zákonem stanovené podstatné náležitosti a podpisy osob podepsaných na směnce musejí být vždy vlastnoruční. Pokud by na směnce chyběla některá z výše uvedených podstatných náležitostí, potom by se jednalo s největší pravděpodobností o neplatnou směnku.

Základní práva a povinnosti majitele směnky

  • držba originálu směnky, eventuálně uložení směnky do banky
  • možnost nabídnout směnku k odkupu
  • možnost použít směnku k placení jiných závazků, k obchodování
  • předložení směnky přímému dlužníkovi k proplacení
  • pořízení protestu, kde je k výkonu některých práv ze směnky třeba
  • přijetí částečného plnění na směnku


Základní práva a povinnosti dlužníka směnky

Základní práva:

  • aby mu směnka byla fakticky v místě platebním předložena v originále (v případě, že mu není předložen originál, nemusí platit)
  • oproti úplnému zaplacení směnky požadovat vrácení originálu směnky

Základní povinnosti:

  • při předložení originálu směnky oprávněným majitelem směnku uhradit


Základní práva a povinnosti nepřímých dlužníků

 (tj. např. směnečného dlužníka, avalisty, jehož ručení za směnečného dlužníka vzniká na základě písemného prohlášení - např. doložky "jako rukojmí" a podpisem na směnce)


Základní práva:

  • odmítnout placení směnky, která nebyla řádně předložena k placení přímému dlužníku (např. výstavci), popř. nebyla-li včas a řádně protestována

Základní povinnosti:

platit až v případě, kdy došlo k marnému předložení směnky k zaplacení přímému dlužníku

Placení směnek


Směnku splatnou v určitý konkrétní den nebo v určitý čas po datu vystavení musí majitel předložit k placení v den platební nebo v jeden ze dvou následujících pracovních dní, a to buď výstavci vlastní směnky nebo směnečníkovi u směnky cizí. Majitel směnky přitom není povinen přijmout placení před splatností a rovněž majitel směnky nemůže požadovat proplacení směnky před datem splatnosti.

Směnečný protest

Odepření přijetí nebo neplacení směnky musí být zajištěno veřejnou listinou, tzv. směnečným protestem, který musí být učiněn buď soudem nebo notářem nebo obecním úřadem. Ke směnečnému protestu jsou stanoveny určité lhůty (např. v případě protestu pro neplacení musí být protest učiněn v případě, že je směnka splatná v určitý den, v některý ze dvou pracovních dní následujících po dni splatnosti) a v případě, že tyto lhůty nejsou dodrženy, jsou některé postihové nároky neuplatnitelné (např. vůči dalším osobám, které se na směnku podepsaly a které jsou směnečně zavázané - tzv. nepřímí dlužníci).
V případě, že je na směnkách doložka "bez útrat" nebo "bez protestu", odpadá taková povinnost zajišťovat směnečný protest pro zachování postihových práv, a proto doporučujeme na směnku vždy takovou doložku připojit a nechat ji podepsat výstavcem a eventuálně dalšími osobami.

Směnečný platební rozkaz


V případě, že směnka není v termínu proplacena, a předloží-li žalobce originál směnky, o jejíž pravosti není důvod pochybovat, a další listiny k uplatnění práva, např. protestní listiny, pokud na směnce není doložka "bez protestu" nebo "bez útrat", vydá na jeho návrh soud směnečný platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do tří dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá.
V případě, že žalovaný uvede ve stanovené lhůtě 3 dnů námitky, které by po uplynutí této lhůty chtěl doplnit, soud takové dodatečně uplatněné námitky odmítne. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět nebo podá-li žalovaný včas námitky, nařídí soud jednání. Nepodá-li žalovaný včas námitky nebo vezme-li je zpět, má směnečný platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku, tzn., že je exekučním titulem, který lze vykonat jedním ze způsobů exekuce na peněžité plnění.
Věcně příslušnými soudy k projednání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu jsou krajské soudy, místně příslušnými soudy jsou obecné soudy žalovaného, tzn. soudy, v jejichž obvodu má žalovaný bydliště nebo sídlo. Vedle tohoto obecného soudu žalovaného je k řízení příslušný také soud, v jehož obvodu je platební místo směnky.

Doporučení

Za účelem uplatnění práv ze směnek doporučujeme zachovávat všechna výše uvedená pravidla, zejména co se týče formálních náležitostí směnek (v případě některých chybějících údajů se může jednat o neplatnou směnku) a dodržování výše uvedených lhůt (zejména k předložení směnek k placení, k provedení směnečného protestu a k podání odůvodněných námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu).
Pro majitele směnky doporučujeme na směnku umístit doložky "bez útrat" nebo "bez protestu", které odstraňují nutnost učinit směnečný protest.
Dále doporučujeme dobře zvážit všechny souvislosti s vlastním podpisem na směnce, neboť obecně platí, že osoby, které se na směnku podepíšou, se stávají dlužníky ze směnky, a majitel směnky pak po nich může požadovat uhrazení směnečných částek.
 

 

 

více

Sjednání schůzky

více

Kalkulačka pro investiční fondy